V třetím čísle odborného teologického čtvrtletníku Studia theologica čtenáři najdou 9 studií autorů z oblasti teologie, filozofie a religionistiky. Některé z článků odrážejí též interdisciplinární pohled, v němž přicházejí ke slovu poznatky především z oblasti společenských věd. Vydávání periodika je ojedinělým projevem spolupráce všech tří českých katolických teologických fakult a Teologické fakulty Trnavské univerzity v Bratislavě.
Svazek otevírá studie Jozefy Krupy – 5. díl jeho projektu, jenž se zabývá návrhy na zpřesnění teologické terminologie ve slovenštině. Peter Samuel Lovás předkládá text, v němž spojuje poznatky empirických věd s myšlením Tomáše Akvinského v oblasti formace lidských vlastností a hranic lidské svobody. Jan Polák analyzuje vývoj církevního učení o trestu smrti a snaží se o vyhodnocení nového pohledu na tento druh trestu, který se nedávno odrazil v reformulaci Katechismu katolické církve. Reflexi celistvého pojetí paliativní péče z perspektivy pastorační služby nemocničního kaplana nabízí článek Jany Maryškové. Dílo židovského filozofa Jedaji ha-Pniniho zkoumá Hana Budíková – zaměřuje se na autorovo chápání božských vlastností. Text Kateřiny Lochmanové se věnuje Komenského kinetické teorii tepla, kterou autorka klade do kontextu přírodovědných názorů jeho doby. Oficiální texty římských biskupů k tematice sexuálního zneužívání mladistvých v katolické církvi kriticky zkoumají Veronika Müllerová a Renáta Sedláková. Příspěvek Petra Mocka seznamuje se současnou náboženskou situací v USA, a sice na příkladu analýzy dat z křesťanských a muslimských komunit. Číslo uzavírá rozsáhlá recenzní studie Josefa Mikuláška, která se ve světle knihy Christopha Theobalda zamýšlí nad přínosem synodálního procesu katolické církve.
„Za mimořádně významné pokládám to, že díky časopisu můžeme přispět k rozvoji teologické reflexe a kultivovat podobu teologického myšlení v našich zemích. Cením si toho, že Studia theologia dávají prostor českým a slovenským textům, a tak přispívají k tomu, aby naše teologická práce byla kontextuální a inkulturovaná. To neznamená uzavřenost v ‚domácích vodách‘, ale spíše projev toho, že teologie má zodpovědnost za to, aby udržovala spojení s realitou a byla spjata s určitou tváří kultury a konkrétním člověkem, jak k tomu opakovaně vyzývá i papež František,“ uvedl předseda rady časopisu doc. Robert Svatoň.
Tištěnou verzi časopisu je možné zakoupit v knihovně Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Univerzitní ulici.
Kromě tištené podoby jsou všechny články dostupné zde: https://www.studiatheologica.eu/magno/sth/2024/mn3.php
INFOBOX:
Redakční radu časopisu (podle vnitřní normy z 27. června 2024) tvoří:
- doc. Robert Svatoň a doc. Ivana Vlková (CMTF UP v Olomouci)
- prof. Ladislav Csontos a doc. Miroslav Karaba (TF TU v Bratislavě)
- prof. Tomáš Machula a doc. Mgr. Jindřich Šrajer (TF JU v Českých Budějovicích)
