- Zajímá vás, co se děje na Katedře komunikace CMTF UP v oblasti bádání?
- Chcete slyšet, čemu se naši vědci/kyně věnují?
- Na vysvětlení své práce dostanou pouhých 15 minut, jak tuto výzvu zvládnou?
Čtveřice vědců/kyň z Katedry komunikace CMTF UP vystoupí ve středu 13. listopadu 2024 ve 14 hodin v aule CMTF UP v Univerzitní ulici. Prezentace přednášejících jsou limitovány konkrétním časovým úsekem, a to přesně 15 minutami. Po vystoupení všech přednášejících bude čas na otázky z publika a diskuzi. Na 6. Vědecký stand-up zveme nejen zaměstnance a studenty fakulty/univerzity, ale také všechny zájemce z řad veřejnosti.
„Navazujeme na naši tradici krátkých, ale obsahově naplněných setkání, při nichž mají naši vědci a vědkyně čas a prostor prezentovat své badatelské výstupy. Hledali jsme formát vhodný pro představení výzkumů, projektů nebo diplomových prací, troufám si říct, že jsme jej nalezli. „Patnáctiminutovka“ je výzvou pro samotné vědce a příjemným časovým úsekem pro posluchače. Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z úspěchů svých kolegů mohli radovat, a také poučit,“ uvedla proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy dr. Marta Lucie Cincialová.
Šestý ročník Vědeckého stand-upu tentokrát obsadí vědci a vědkyně z jedné katedry, a to z Katedry komunikace CMTF UP. Jeden ze čtyř příspěvků bude prosloven v angličtině, ostatní tři v češtině.
„Pro katedru komunikace je to výzva. Známe náš výzkum i jeho přínos a význam, ale takhle „zhuštěně“ jsme jej pro veřejnost ještě nikdy neprezentovali. Děláme výzkum s omezenými finančními zdroji, což omezuje například přístup k datům, takže jsem zvědavý, jaká bude reakce od finančně lépe situovaných kolegů a kolegyň z univerzity,“ dodal vedoucí katedry komunikace doc. Jaroslav Franc.
Vystupující/přednášející:
Komunikace papežů o sexuálním zneužívání mladistvých v katolické církvi
Analýza komunikace Svatého stolce týkající se krize zneužívání v katolické církvi je neoddělitelná od role sekulárních médií. V celé řadě případů vyvolala aktivitu ze strany církevních lídrů právě mediální sdělení o zločinech z řad kléru, ať už publikovala poznatky vyšetřovacích komisí nebo výsledky investigativní práce novinářů, kteří odkrývali jednotlivé případy z minulosti.
Romové na obrazovce České televize
Akademička se dlouhodobě věnuje zkoumání zpravodajství televize veřejné služby o romské menšině. Poznatky z výzkumu vedeného od r. 2000 shrnula v knize Zprávy o Nich nebo o Nás. Co nám o těchto druhých říká Česká televize a vypovídá mediální obraz o Romech, nebo spíše nastavuje zrcadlo nám samým? Autorka na příkladech ilustruje, že mainstreamové televizní zpravodajství je etnocentrické a informuje hlavně o jednání příslušníků majority, a to i ve zprávách, které verbálně nebo vizuálně odkazují k romské menšině. To její příslušníky staví do pasivní pozice příjemců sociální pomoci nebo objektů politických opatření ze strany většiny. V příspěvku se autorka se zaměří na klíčové znaky, které přispívají k reprezentaci Romů jako kulturně odlišných, a na latentní významy, které tato sdělení konotují. Přitom zohlední etický rozměr novinářské práce při informování o etnických menšinách.
Reportéři pod vlivem krizového zpravodajství
Výzkum o tom, jak své emoce zvládají zpravodajové/ky českých médií veřejné služby během krizového vysílání, je příspěvkem do několikaleté diskuze o objektivitě a nezávislosti současné žurnalistiky. Vznikl na základě zakotvené teorie a výzkumné otázky, jak rozdílně zvládají své pocity při práci ženy a jak muži. Kvalitativní výzkum byl prováděn od ledna roku 2022 do června roku 2024 během pandemie nemoci COVID-19 i válečného konfliktu na Ukrajině a v pásmu Gaza. Naznačuje, že zejména zpravodajky pod vlivem svých emocí nevolí při zpracovávání zpráv a reportáží odtažitý a nestranný přístup k události, zatímco muži se před svými emocemi chrání neprostupnou bariérou.
Výzkumnice je sama aktivní novinářkou a ve svých výzkumech se snaží pojmenovat nové výzvy, před kterými česká žurnalistika stojí.
Religious Media Users and their Approach to Religious Authority
This presentation explores how traditional and post-Vatican II Catholic media users respond to the authority of Pope Francis. Differences in these approaches arise from various factors, with media influences and personal reflection serving as key elements in shaping these responses.