Tématem k zamyšlení se pro prof. Petera Tavela, proděkana pro projektové řízení, stal na žádost editora Olomouckých listů sloup Nejsvětější Trojice – srdce uprostřed města. Krátká glosa otevírá únorové číslo měsíčníku, v němž se dočtete také o tom, že Univerzita Palackého v Olomouci slaví 450 let své existence.
Před časem jsem byl na vyšetření v nemocnici. Hluboce na mně zapůsobil sugestivní svět nemocničního prostředí, plného bolesti a nemocí. Děkoval jsem Bohu, že jsem zdravý. Ano, člověk často docení zdraví, až když vidí nemoc zblízka. Tak, jak doceňujeme štěstí a lásku rodiny až když vidíme u lidí kolem nás, že to nemusí být samozřejmost. V posledních dnech stoupá na burze našich hodnot i cena míru.
Denně chodíme okolo Trojičního sloupu na našem náměstí. V normálním běhu života si jej vůbec nevšímáme. Zajímalo by mě, kolik lidí vůbec ví, že je to památka UNESCO. Mám velkou radost, že se v blízké době připravuje jeho rekonstrukce, i když dočasně zahalí jeho krásu a majestátnost. Přemýšlím, proč ho tady vlastně postavili. Ano, už si vzpomínám: z vděčnosti, jako poděkování za ochranu před chorobami.
Prožíváme dny, ve kterých ne až tak daleko od nás umírají lidé a kdy doceňujeme cenu života, svobody a demokracie. Právě v těchto dnech na sebe náš vzácný Trojiční sloup upoutá pozornost. Snad právě proto, abychom nezapomněli děkovat za zdraví a mír, které máme. Ne všechny věci jsou totiž samozřejmostí.
Únorové vydání k pročtení zde: https://www.olomouc.eu/administrace/repository/radnicni-listy/202302.cs.pdf
Zdroj: Magistrát města Olomouce