Historická a teologická specifikace trvalého jáhenství, teologie služby v životě jáhnů, formace k přijetí trvalého jáhenství v ČR, doprovázení trvalých jáhnů, klerikalismus u trvalých jáhnů – to jsou hlavní témata odborné konference, která se uskuteční v úterý 4. října 2022 od 10 hodin v aule CMTF UP v Univerzitní ulici. Program je určen kněžím, jáhnům, řeholníkům a laikům, které tato témata zajímají.
„V posledních letech se o službu trvalého jáhna zajímá stále více ženatých mužů, kteří vnímají nedostatek kněžských povolání v diecézi a zároveň rozpoznávají osobní povolání ke službě lidem ve farnosti jako jáhni. Cílem konference je nabídnout teologický a pastorační pohled na povolání, formaci a poslání trvalého jáhna ve farnosti a na dalších místech jeho služby. Na konferenci bych chtěl pozvat všechny, které toto téma zajímá, zvláště muže, kteří o této službě v církvi uvažují,“ uvedl P. ThLic. Pavel Stuška, Ph.D., vedoucí Katedry pastorální a spirituální teologie, která konferenci pořádá.
Charakteristika přednášejících a anotace příspěvků
Mgr. Michal Štverák: Historická a teologická specifikace trvalého jáhenství
Příspěvek chce nabídnout zachycení historického vývoje jáhenství až do jeho dnešní podoby s přihlédnutím k obnovení trvalého jáhenství v západní církvi po Druhém vatikánském koncilu. V průběhu dějin se cizelovalo také teologické pojetí jáhenské služby. Tímto bodem chce příspěvek obsahově zarámovat konferenci a nabídnout specifika trvalé jáhenské službě dnes a výzvy pro její další rozvoj v nejbližší době.
Mgr. Michal Štverák (*1995) v letech 2007 až 2015 studoval Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm. Po maturitě začal studovat obor Katolická teologie na CMTF UP Olomouc. Jeho diplomová práce se zabývala spiritualitou trvalého jáhenství. Po základním studiu pokračuje doktorátem na téže fakultě, specializací na spirituální teologii. Současně učí na Církevním gymnáziu Německého řádu v Olomouci a působí v Akademické farnosti Olomouc.
P. ThLic. Lukáš Jambor: Teologie služby v životě trvalých jáhnů
Příspěvek se zaměří na teologické pojetí služby jakožto jeden ze základních pilířů křesťanského života. Představí podstatné obrysy pojmu služby v Písmu, v dílech církevních otců a v magisteriu církve. Následně pak naznačí zásadní význam a specifika služby v životě a poslání jáhnů v církvi se zvláštním ohledem na ty, kteří si zvolili jáhenství trvalé.
ThLic. Lukáš Jambor (*1984) v letech 1998–2004 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V letech 2004–2010 studoval magisterský obor Katolická teologie v prezenčním studiu na CMTF UP s ročním studijním pobytem na St. Patrick’s College v Maynoothu v Irsku. V akademickém roce 2015–2016 prošel jednoletým kurzem v Teologickém ateliéru kardinála Špidlíka v Římě, na který následně navázal studiem Nové evangelizace na katedře misiologie na Gregoriánské univerzitě. Zde v roce 2017 obhájil licenciátní práci s názvem Spezzato ma non diviso: Riflessione sulla visione di Ioannis Zizioulas dell’unità e della missione ecclesiale nel mondo frantumato. Téhož roku nastoupil na téže univerzitě do doktorského studia. V připravované disertaci se specializuje se na liturgickou vizi Alexandra Schmemanna a význam liturgie pro rozvoj křesťanského rozlišování. Od r. 2019 také vyučuje předmět pastorální teologie na CMTF UP.
P. ThLic. Pavel Stuška, Ph.D.: Formace k přijetí trvalého jáhenství v ČR
Formace před přijetím jáhenského svěcení je neodmyslitelná a její náplň vychází z dokumentu Kongregace pro klérus s názvem Základní normy pro formaci trvalých jáhnů. Příspěvek bude mapovat tuto formaci před přijetím svěcení, jak se naplňuje v jednotlivých diecézích ČR. Předloží její náplň, představí činitele formace, itinerář stálého jáhenství, aspekty formace a položí si nelehkou otázku, zda je potřebné v intelektuální dimenzi formace na teologické fakultě získat akademický titul „Mgr.“.
ThLic. Pavel Stuška, Ph.D. (*1979) v letech 1993–1997 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, v roce 1997-1998 absolvoval Teologický konvikt v Litoměřicích, teologii studoval v letech 1998–2004 na CMTF UP v Olomouci, kde získal titul magistra teologie ve studijním oboru Katolická teologie. V roce 2001–2002 si vykonal základní vojenskou službu. Na jáhna Římskokatolické církve byl vysvěcen v roce 2003, na kněze v roce 2005. Jako jáhen a kněz působil v církevních školách olomoucké arcidiecéze (Stojanovo gymnázium, Velehrad, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži), 2013-2016 ve farnostech Nová Hradečná, Libina a Oskava, v letech 2010-2015 studoval na Katolícke univerzite v Ružomberku na Teologicke fakulte v Košiciach, dosáhl doktorátu teologie v oboru Katolícka teológia. V akademickém roce 2016–2017 prošel jednoletým kurzem v Teologickém ateliéru kardinála Špidlíka v Římě, od roku 2017 je rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci a od roku 2019 je pověřen vedením Katedry pastorální a spirituální teologie na CMTF UP.
Mgr. Pavel Černuška, Ph.D.: Doprovázení trvalých jáhnů
Příspěvek popisuje činnost tutora doprovázejícího kandidáty trvalého jáhenství v průběhu jejich formace a doprovázení již vysvěcených jáhnů v olomoucké arcidiecézi. Toto doprovázení zohledňuje jak společné prvky služby jednotlivých jáhnů (modlitba osobní, v rodině, ve farnosti, výuka a katecheze, udělování svátostí, služba při liturgii), tak ty, jimiž se situace jáhnů liší (odlišné zaměstnání, věk, místo ve vlastní rodině). Na paměti má také manželky trvalých jáhnů, jejichž podíl na službě je mnohdy stejně neviditelný jako zásadní.
Mgr. Pavel Černuška, Ph.D. (*1974) studoval klasickou filologii na FF MU, KU Eichstätt a LMU München, teologicky zaměřené studium pak na CMTF UP, kde od r. 1998 vyučuje latinu a řečtinu. Zaměřuje se na latinskou medievistiku, častěji spolupracuje např. na překladech církevních dokumentů. V r. 2016 přijal jáhenské svěcení pro službu v olomoucké arcidiecézi.
Doc. PhDr. Jitka Jonová, Th.D.: Liturgický oděv jáhnů v souvislosti s obnovou trvalého jáhenství
Příspěvek se zaměří na liturgický oděv jáhna v kontextu historického vývoje. Dalmatika se ustanovila jako svrchní liturgické roucho jáhnů (vyjma ambroziánského ritu) a jako spodní liturgické roucho pod kasuli jí při slavnostní liturgii může nosit biskup. V době kající či smuteční jí nahrazovala planeta plicata a stola latior. Bude připomenuto, že obnova trvalého jáhenství vedla v neposlední řadě k tomu, že dalmatiky nebyly nadále „jen“ součástí paramentních sad pro slavnostní liturgii (při níž mnohdy službu jáhna a podjáhna vykonávali kněží), ale představují samostatnou „položku“, která může, ale nemusí, být ze stejné látky jako kasule. Zároveň se v liturgické praxi velmi rozšířilo nošení jáhenské štoly na albě bez použití dalmatiky.
Doc. PhDr. Jitka Jonová, Th.D. (*1981) studovala Katolickou teologii na CMTF UP (2000–2005), Historii na FF UP (2002–2007) a Dějiny výtvarných umění (2008–2013) na FFUP. V letech 2005–2011 absolvovala doktorské studium Praktické teologie se zaměřením na církevní dějiny na CMTF UP. Od r. 2008 působí na CMTF UP, kde vyučuje církevní dějiny, dějiny umění a péči o sakrální památky. Dále se věnuje dějinám liturgie, papežské diplomacii (výzkum ve vatikánských archivech) a vybraným tématům z oblasti církevních dějin 19. a 20. století. V r. 2019 se habilitovala v oboru Teologie.
