- Zajímá vás, co se na teologické fakultě děje v oblasti bádání?
- Chcete slyšet, čemu se naši vědci věnují?
- Na vysvětlení své práce dostanou pouhých 15 minut, jak tuto výzvu zvládnou?
Přijďte si poslechnout první čtveřici badatelů! Vystoupí ve středu 15. prosince 2021 v 15 hodin v aule CMTF UP v Univerzitní ulici. Prezentace přednášejících jsou limitovány konkrétním časovým úsekem. Po vystoupení všech vědců bude čas na otázky z publika a diskuzi.
Na první vědecký stand-up zveme nejen zaměstnance a studenty fakulty/univerzity, ale také všechny zájemce z řad veřejnosti.
„Jde o pilotní projekt – rádi bychom vytvořili tradici občasných setkání, při nichž by naši vědci měli čas a prostor prezentovat své badatelské výstupy. Věřím, že za pozornost stojí i částečné výstupy výzkumů nebo některé z diplomových prací, ale dosud jsme pro představení tohoto typu práce našich lidí neměli vhodný formát, při němž by se akademici či studenti měli šanci o úspěchu svých spolupracovníků dozvědět. Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z úspěchů svých kolegů mohli radovat, a také poučit,“ prozradila proděkanka Marta Lucie Cincialová.
Klára Maliňáková
Spiritualita a zdraví: jejich vztah v jedné z nejsekulárnějších zemí světa
Klára Maliňáková představí výzkum vztahu mezi religiozitou, spiritualitou a zdravím. Dotkne se problematiky definice a měření spirituality a ukáže specifika jejího zkoumání v Česku, nejsekulárnějším státě světa. Nastíní způsoby, kterými může religiozita/spiritualita ovlivňovat zdraví, a směry budoucího výzkumu v této oblasti.
Alice Košárková
Religiózní konspirační teorie v době pandemie
Religiozita a spiritualita mohou hrát důležitou roli ve zvládání pandemie: v některých svých aspektech se mohou stát faktorem, který souvisí s konspiračními teoriemi, jejich vznikem, rozvojem a dalším vlivem na život člověka. Religiózní konspirační teorie o pandemii Covid-19 jsou významně asociovány se zhoršeným duševním zdravím během pandemie. Spiritualita a některé aspekty religiozity jsou nejen spojeny s religiózními konspiracemi o vakcínách proti Covid-19, ale také souvisí s ochotou nechat se očkovat.
Veronika Černušková
Duchovní doprovázení u Klementa Alexandrijského
Veronika Černušková představí církevního otce Klementa v egyptské Alexandrii koncem 2. století. Soustředit se bude na Klementovu formaci věřících v úvodních etapách jejich duchovního života. Alexandrie byla bohatým městem a křesťanská komunita sestávala z bohatých obyvatel řeckého původu. K začátečníkům ve víře proto Klement promlouvá jako odpůrce zbytečného luxusu, snobismu a neochoty se dělit s potřebnými. Překvapivou měrou se přitom shoduje s názory dnešních dietologů, enviromentálních etiků a hlasatelů dobrovolné skromnosti.
Jiří Pospíšil
Je vztah k náboženství a náboženským institucím pouze záležitostí víry? Hodnota sounáležitosti jako úhelný kámen vztahů k církvím, náboženským společnostem, morálce a solidaritě
Ačkoli náboženské přesvědčení představuje hlavní důvod, proč lidé patří/nepatří k určité církvi nebo společnosti, není vždy jediným důvodem. Mezi faktory, které tuto příslušnost ovlivňují, patří postoj k institucionalizovanému náboženství a preference hodnoty sounáležitosti. Ta je základním kamenem, který spojuje ostatní faktory, a stejně tak souvisí s náboženským přesvědčením.
Zjistili jsme, že lidé s různými druhy náboženského přesvědčení mají odlišný vztah k potřebě a hodnotě sounáležitosti, rozdílně zakládají své morální postoje a odlišují se také v postojích k solidaritě ve společnosti. Z pohledu nás křesťanů (monoteistů), kteří náležíme k některé z tradičních církví, je patrně nejdůležitější náš vztah k tzv. "něcistům", tedy lidem věřícím v "něco nad námi". Ti představují nemalou část naší populace (25 %) a jsou často otevřeni k přijetí náboženského poselství. Co je odrazuje, je zcela jiný postoj k tvorbě a zdrojům morálního usuzování. Není totiž výjimkou, že v morálně "normativně" naladěných tradičních společenstvích vede zažitý způsob morálních úsudků k posuzování druhých (či jiných, odlišných) a často i k jejich odsuzování. Dokážeme to změnit?
Připravila: Lenka Peřinová
